Minule jste si mohli přečíst o čtyřech knihách, které mi dělaly společnost v měsíci lednu. Dnes budeme pokračovat a to zbývajícími šesti tituly. Myslím, že není třeba se déle zdržovat dlouhým úvodem, přejděme tedy rovnou k věci. :)
Charlie and the Chocolate Factory, James and the Giant Peach, Matilda (Roald Dahl)
(Karlík a továrna na čokoládu, Jakub a obří broskev, Matylda)
Na začátek se musím přiznat - až doteď jsem od Dahla nic nečetla. Na to read listu už jsem delší dobu měla Karlíka a továrnu na čokoládu a to hlavně kvůli jeho filmové adaptaci. Burtonův film totiž zbožňuju, proto mě zajímala i knižní předloha. V knihkupectví jsem na Karlíka natrefila v anglickém originále, kterému jsem nakonec dala přednost před českým překladem.
Knížka mě opravdu velice mile překvapila. Karlík a továrna na čokoládu je sice pohádka pro děti, tím by se však dospělí neměli nechat odradit. Humor, slovní hříčky, absurdní situace,to vše protkané zábavnými rýmovačkami, jistě ocení čtenáři každého věku.
Další úžasný příběh, kde Dahl uplatňuje svou vynalézavost a fantazii je Jakub a obří broskev. Příběh je o chlapci, který přijde tragickým způsobem o rodiče - sežere je nosorožec. Jakub je svěřen do péče svým zlým tetám a musí snášet jejich tyranii. Vše se ale obrátí k lepšímu, když se jednoho dne vlivem podivných okolností na zahradě objeví obří broskev. Opět zábavné a milé vyprávění, které Vám vykouzlí úsměv na tváři. Zaručuji Vám, že Vás Jakub a obří broskev vtáhne do světa nevinné dětské představivosti, kde je možné opravdu cokoliv.
Matylda se mi zatím z Dahlovým knížek líbila nejvíce. Příběh jsem stejně jako u Karlíka znala z filmové adaptace. Kniha však poskytuje detailnější náhled na Matyldinu rodinnou situaci či vztah mezi slečnou Honey a ředitelkou Trunchbullovou.
Všechny tři knihy jsem si přečetla v anglickém jazyce. Pokud anglicky umíte, doporučila bych Vám dát originálu přednost před překladem. Knihy jsou určeny pro děti, neobsahují tedy složitou slovní zásobu či větné konstrukce. Chcete-li si procvičit angličtinu a netroufnete si na složitější četbu, je Dahl ideální volbou. V originále si také budete moci naplno vychutnat autorovu hru se slovy, jejíž vtip se překladem bohužel občas ztrácí.
Dahlovy knihy mohu doporučit všem, kteří se chtějí pobavit, odreagovat a nechat se unášet světem fantazie.
Sherlock Holmes pod lupou (Ransom Riggs)
Ransom Riggs je autorem bestselleru Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti. Od nestvůr a dětí s téměř neuvěřitelnými schopnostmi si skočil odpočinout ke knize o nejznámějším detektivu všech dob. A dobře udělal.
Sherlock Holmes pod lupou odhaluje tajemství a triky velkého detektiva. Kniha je rozdělena do tří částí - detektivní techniky, techniky přežití a techniky pro běžný život. Dozvíte se jak používat logickou dedukci, jak vyslýchat podezřelé či luštit šifry a zabrousíte také do psychologie, kde se naučíte například jak rozpoznat lháře. V závěru knihy nechybí ani přílohy shrnující život sira Arthura Conana Doylea a pobavit se můžete u Sherlockových moudrých i vtipných citátů.
Kniha vytváří kompletní obraz osobnosti známého detektiva, to vše na konkrétních příkladech z Doyleových povídek a románů. Nabízí zajímavosti z doby autorova života, seznamuje nás také s osobnostmi, které pravděpodobně Doylovi sloužili jako Holmesův předobraz, a zároveň dokáže i pobavit. Knihu Sherlock Holmes pod lupou bych rozhodně doporučila Holmesovým fanouškům, líbit se však zajisté bude i ostatním čtenářům.
Pes Baskervillský (Sir Arthur Conan Doyle)
Sherlock Holmes pod lupou mě navnadil na další příběhy o slavném detektivovi. Zvolila jsem tedy klasiku a to Psa baskervillského. Všichni nejspíš znají pověst o rodu Baskervillů, který je stíhán hrůzostrašnou kletbou.
Příběh jsem už kdysi četla. V současné době si však stále více uvědomuji jak geniálně promyšlená je Holmesova postava. Není proto divu, že se stala inspirací pro moderní tvorbu. Holmesem se inspirovali například i tvůrci slavného doktora House.
I když je atmosféra knihy záhadná až mystická, Holmes si zachovává svůj racionální přístup. Dle něj lze vše vysvětlit prostým rozumem a z lidí pověrčivých si tropí žerty. V mé oblíbené pasáži si takto utahuje z doktora Mortimera. Ten neví, zda má sira Henryho raději držet v Londýně nebo jej nechat přijet do Baskervillu, kde by na něj ovšem mohli zaútočit zlé nadpřirozené síly. Na to mu Holmes vtipně odpovídá, že je vlastně jedno, kde sir Henry bude, protože "ďábel s pravomocí pouze lokálně omezenou, je zjevem nesnadno pomyslitelným."
Jediné co mě na knize mrzelo je Holmesova přítomnost pouze na začátku a konci příběhu. Zbytkem dění nás provází Watson vyšetřující záhadu sám. Nic proti Watsonovi, ale Sherlockův sarkasmus mi prostě chyběl. Mimo tento drobný "zádrhel" je však Pes Baskervillský klasikou, kterou stojí za to přečíst.
Kříďák (C. J. Tudor)
Tady bych se ráda trochu rozepsala. Od Kříďáka jsem měla od samého začátku obrovské očekávání. Vyskakoval na mě na téměř každém instagramovém účtu, všude byl vychvalovaný. Thrillery mám navíc moc ráda a zaujal mě i přebal knihy. Když jsem si přečetla informace o autorce, potěšilo mě, že spolu sdílíme zalíbení v tvorbě Stephena Kinga. To byl ale také kámen úrazu. Kingův vliv byl nakonec v knize patrný až příliš.
Přibližně do sté strany mi celý Kříďák přišel jako Kingovo “To” verze 2.0. Podobnosti s To jsou do očí bijící. Parta dětí na malém městě, samí kluci a jenom jedna holka, čistě náhodou rezavá a týraná otcem (stejně jako Kingova Bev). Jeden z chlapců se jmenuje Eddie, další je při těle a jeho zábavou jsou imitace hlasů. Nechybí samozřejmě parta starších kluků, která hlavní hrdiny šikanuje a okopírovaná je i bitva s kamením v lese. Aby toho nebylo málo stejně jako v To se v příběhu prolíná minulost a současnost a parta dětí se po letech znovu schází, aby čelili svým strašákům z dřívějška. Scény z mentálního ústavu mi pak okamžitě připomněly Kingova Bradyho z Konce hlídky. A schválně, kdo uhodne, v jaké knížce a od koho byla také postava jménem pan Halloran?
Další problém už se netýká příběhu samotného, nýbrž českého překladu. Přezdívky hrdinů se mi celou dobu nějak nezdáli. Rozhodla jsem se tedy stáhnout si úryvek knihy v originálním znění. V anglickém jazyce jsou přezdívky členů party následující Eddie Munster, Fat Gav, Metal Mickey a Hoppo. V českém jazyce je to potom Příšerka, Špekoun, Draťák a Hop. K Hopovi jako jedinému nemám výhrady. Přezdívka je v obou verzích odvozena od jeho jména, což je David Hopkins. Fat Gav je v českém překladu označován jako Špekoun. To by bylo v pořádku, moje překvapení však nastalo ve chvíli, kdy se na nějaké 13. straně o něm poprvé mluví jako o Gavovi. Popravdě mě to docela zmátlo, dokonce jsem začala listovat knihou zpátky, abych našla, kdo to vůbec je ten Gav a kde se tam najednou vzal. Až poté mi došlo, že Gav a Špekoun jsou jedna osoba. Zachovat i v překladu kombinaci přezdívky se jménem by mi tedy přišlo lepší. Tlusťoch Gav nebo Špekoun Gav by čtenáře určitě tolik nemátl. Metal Mickey si v českém překladu vysloužil označení Draťák podle rovnátek zdobících jeho úsměv. Mně osobně by se více líbilo Železný Mickey nebo Železář Mickey. U nás se totiž o nositelích rovnátek vždy říkalo "má v puse železářství." Jako poslední nám zbývá Eddie Munster. Eddie se příjmením jmenuje Adams. Jako z Adamsovy rodiny. V Americe byl tuším v 70. letech populární seriál s názvem Munsterovi. Jedná se o bizarní rodinu vzhledem připomínající Frankensteina. Jedna z postav se jmenuje Eddie. Odtud získal náš hrdina přezdívku Eddie Munster. V českém překladu Eddiemu kamarádi říkají Příšerko. Chápu, že je nejspíš těžké vymyslet nějaký rozumný překlad. Ukažte mi ale bandu 12 letých puberťáků, kteří svého kámoše oslovují Příšerko. Zrůdný/Zrůďák Eddie nebo Obludný/Obludka Eddie by se mi možná líbilo více.
Největší problém jsem ovšem měla s přezdívkou Elisy - Kolotočenka. Okamžitě mě napadlo slovo labutěnka díky podobné příponě. Vůbec se mi nelíbí jak slovo Kolotočenka zní a přijde mi nepravděpodobné, aby pubertální kluk takovou přezdívku vymyslel. Kolotočenka je v originále Waltzer Gilr. Waltzer je druh kolotoče. Chápu záludnost tohoto překladu. Kolotoč Waltzer však nehrál v ději žádnou roli. Nejspíš bych ho tedy sprostě zavrhla a vypůjčila si pro Elisinu přezdívku název kolotoče jiného lépe znějícího. Tady už se fantazii meze nekladou. Existuje například kolotoč s názvem Meteorit. Mně osobně by se tedy mnohem více líbila přezdívka odvozená od tohoto slova. Třeba taková Meteora mi zní pěkně.
Legrační mi přišla i mluva hlavních hrdinů. Hoši mají oblíbenou hlášku. Tou hláškou je "srágořina." Občas přitvrdí a přejdou ke slovům jako kokot a šulín. Vulgarismy nejsou u 12 letých chlapců ničím neobvyklým, slovo srágořina nebo srágora, jsem však žádného z nich ještě neslyšela použít. A to jich mám ve třídě 20. Eddie občas také používá slova jako kandelábr. Můžu Vás ujistit, že z těch 20 kluků u mě ve třídě, by nevěděl nikdo, co to vůbec ten kandelábr je.
I přes to jsem si knížku užila, pokud nejste znalí Kinga, nejspíš se vám Kříďák bude líbit. Čtení je to poutavé. V některých úsecích je děj sice trochu předvídatelný, to mu ale na kráse neubírá. Některé věci pro mě však nebyly dostatečně objasněny. Pokud jste Kříďáka četli vysvětlete mi prosím, kdo nakreslil ty křídové panáčky v katedrále a utopeného panáčka před Eddieho domem? To mi totiž nejspíš uniklo nebo jsem to jednoduše nepochopila a stále mi to vrtá hlavou.
To by bylo tedy vše z mé lednové četby. Klidně napište, co jste četli vy.
Mějte se pěkně a brzy na shledanou.
Žádné komentáře:
Okomentovat